.jpg?ph=7628832d1c)
Když zima stromům shodí listy
než oblékne jim zimní šat,
myslím na to jaký ty jsi,
proč touláš se tak rád.
Proč vracíš se rád domů,
když zimní ráno zebe tě,
ač znáš tajemství stromů
jak přežít v jejich nahotě.
Jak zima rozhazuje třpytky
na ten tvůj bludný kámen,
uvadají kytek snítky,
hledáš teplo kamen.
Čas utrhává lístky
… máš, či nemáš mě rád,
až s jarem napučí i břízky,
budeš k nim utíkat.
Jarmila Faltová – Kytka
Kategorie Poezie nad 23 let