Prosba (B)

Chci jít spál, však déšť do oken bubnuje,
zvuk ten tichý usnout nedovoluje mi.
Déšť, jen déšť co kape, až z něj smutno je.
Zas už dělají mi společnost jen stromy.

Kdyby někdo přišel a za dveřmi stál,
pak by lehce ťuknul, řek by: "Mohu k tobě?"
s úsměvem bych kývla a zvala ho dál.
Rázem by tu přestal být chlad jako v hrobě.

Náhle obloha se rozjasní ve snu mém,
hvězdy můžem hravě spočítat v té chvíli,
den budeme prosit -jen tak nespěchej.

Noc se stále snaží uspat mne svým klamem.
Pomalu, však jistě přijde úsvit bílý,
tak jen přijď k mým dveřím, tak už zaklepej!

Magdaléna Fialová

kategorie Poezie do 23 let