V předvečer ztichne krajina
květy se v lukách rozvoní
je slyšet jen ptáky v korunách
zem dýchá v tichém souznění
Pocestný na mezi usedne
zapomněl na své spěchání
oči své k nebi pozvedne
ze vsi zní zvonek klekání
Tuší jak kdesi na prahu
hospodář znavený usedne
i dobytek se přestal pást
vše jako v modlitbě ustrne
A zemský ráj to na pohled
mír se dá téměř nahmatat
v té chvíli kdy se končí den
než slunce začne zapadat
Náhle se stíny prodlouží
na nebi vzplane ohňostroj
vlaštovka stane se rorýsem
mouchy se změní v komáří roj
Z lesa se plíží mátohy mlžné
svým šedým pláštěm zahalí zem
na nebi vyjde hvězdička první
zároveň s měsícem
Noc to je paní tajemných tvorů
vládne těm skrytým životem
sluneční děti poběžte domů
nechte si každý zdát svůj sen
Až moc noci zbledne v hodině jitřní
v tom čase mezi vlkem a psem
zem v ranním chvění způsobí zázrak
zrodí se nový den
Gizela Hlavatá
kategorie Poezie