†12. 11. 1981 MUC. Viliam Alexander Valovič – Manoki (Bratislava)

– pseudonym viva

                            villa – woodcrafter;

                            Měl sedm sourozenců;  studoval na československém státním reálném

                            gymnáziu v Bratislavě (byl spolužákem Owatuny a Wajikaniho),

                            maturovali společně v létě roce 1928. Vystudoval Lékařskou fakultu

                            univerzity v Bratislavě, promován lékařem 2. 5. 1936.

                            Roku 1926 se společně s Felixem Dvořákem a Vojtěchem Palkovským

                            seznámili s knihou M. Seiferta Přírodou a životem k čistému lidství.

                            Kontaktovali autora a stali se členy Ligy pro výchovu přírodou - Moudrost

                            Lesa (1926 - 1928),  jako Kmen Deti Slnka (Bratislava), později Ojibway.

                            Roku 1927 tábořili s M. Seifertem na Waldenu v Nízkých Tatrách.

                            V roce 1931 se stává náčelníkem Ligy československých woodcrafterů

                            a je jím až do rozdělení republiky v roce 1938. Přestože se mu podařilo

                            představit woodcraft v původní a čistě americké podobě, zároveň vytvořil

                            organizaci společensky nevýznamnou a izolovanou.

                            Podle vlastních slov roku 1938 v Bratislavě spálil celý historický archív

                            LČSW (1912 - 1938), který obsahoval i nenahraditelné materiály od

                            M. Seiferta z dob počátků woodcraftu na našem území. Od roku1943 byl

                            jako lékař zapojen v partyzánském odboji proti okupantům na východním

                            Slovensku.  Za válečné hrdinství a boj proti okupantům obdržel vysoké státní

                            vyznamenání. V letech 1945 - 1949 působil jako revizní lékař na Úřadě

                            válečných poškozenců; 

                            Po roce 1945 působil jako čestný náčelník kmene Ojibway do roku 1950;

                            kmen rozpuštěn v květnu 1951.

                            Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

                            22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

                            – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

                            o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hmada a sněm proběhly

                            30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

                            členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

                            náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako náčelník.

                            Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

                            Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti

                            44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena.

                            Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako  

                            náčelník.

                            Sněm 2. 11. 1946 mu udělil nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů

                            Řádu Svantovítova kohouta za záslužnou práci pro Ligu, bdělost a strážení

                            woodcrafterského hnutí.

                            Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

                            členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

                            s ohledem na pracovní a studijní povinnosti. Sněm poděkoval MUDr.

                            V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení činnosti a udělil mu čestnou

                            hodnost starosta Ligy československých woodcrafterů.

                            Sněm poděkoval J. Novákovi a vyslovil zvláštní uznání a dík za vedení

                            širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných

                            funkcionářů. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž V. Valovič již nepůsobil.

                            Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

                            11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

                            akční výbor – již bez účasti V. Valoviče.

 Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu. 

 Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno

 absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž V. Valovič působil

 jako starosta.

                            V roce 1949 zatčen za tzv. podvracení republiky jako člen vedení Strany

                            práce (obdoba ČSSD), která se bránila včlenit do KSS a jako svědek událostí

                            v průběhu SNP (ústup partyzánské jednotky od Liptovského Mikuláše přes

                            Svatojánskou dolinu do údolí řeky Hron), byl ve vykonstruovaném procesu

                            v roce 1950 – odsouzen na 10 let nucených prací v lomu Dubná skala

                            u Vrútek; byl vězněn do roku 1952; rehabilitován počátkem 60. let;

                            poté působil až do roku 1976 jako lázeňský lékař v Bardějově.

                            V roce 1978 obdržel ocenění od prezidenta americké Ligy.

                            Autor samizdatových statí o E. T. Setonovi a překladatel z angličtiny

                            a němčiny. Při podepisování článků užíval zkratky viva villa.

                            Dílo – Mystérium táborenia (Hlasatele LLM, na pokračování, 1931),

                            Vudkraft (Les sv. 4, 1939), Ernest Thompson Seton. Dílo a osobnost

                            (Les sv. 6, 1946), Ernest Thompson Seton, zakladateľ lesnej múdrosti

                            (samizdat, 1970), Od útopie k vede (samizdat, 1973), Sedemdesiať rokov

                            Setonovho woodcraftu (samizdat, 1974), Materiály I. - VI. (samizdat,

                            1974)

                            Překlady – Woodcraft Rangers (samizdat, 1974), H. Reichling – Ernest

                            Thompson Seton a vudkrafterské hnutí v Anglii (samizdat, 1975)

                            Woodcraft Folk (rukopis překladu 1975 – 80 - torzo, nedokončeno)