*31. 10. 1903 prof. Karel Langer – Juraj
– výtvarník, pedagog; woodcrafter; v roce 1920
vstoupil do Obce Psohlavců, kdy v Hradci Králové působil K. Bukovanský,
který si tehdy říkal Lumír Hradecký.
Kmen Inků z Hradce Králové později vedl se svým přítelem J. Bílkem jako
kmen LLM a LPVP-ML. Již od roku 1922 se také znal s M. Seifertem, se
kterým hradečtí junáci tábořili u srubu Walden pod Smrekovicou v Nízkých
Tatrách na Slovensku.
V roce 1924 odchází z LLM společně s M. Seifertem a stává se jeho "pravou
rukou" v nové organizaci Klub woodcrafterů a později Lize pro výchovu
přírodou.
Ilustroval knihu E. T. Setona Z lesní říše (1925), s M. Seifertem vydával
Hlasatel Moudrost lesa. Především jeho zásluhou a plzeňáka F. Bendla se
byla velmi rychle v LVP-ML zavedena rada orlích per a nastává rozmach
plnění těchto zkoušek podle E. T. Setonova Svitku březové kůry (1925)
v překladu M. Seiferta.
Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky
k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho
dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.
Jako člen náčelnictva sjednocené Ligy československých woodcrafterů
zodpovědný za orlí pera byl K. Langer zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10.
1928. Rada důvěrníků se konala ve dnech 20. - 21. 10. 1928 ve Studentském
domově v Praze II – Na Slupi.
Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy
Moudrost lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově. V letech 1928 - 1930 byl ligovým ohnivcem.
předseda Ústřední rady orlích per (ÚROP) v letech1928 - 1931
Po svatbě se stáhl z činnosti v LČSW (1930). Stál u zrodu Družstva Walden
(1932) se kterým spolupracoval po celou dobu existence.
V roce 1923 dokončil středoškolská studia v Hradci Králové; učitel - v Novém
Hrozenkově (1923 - 1925), v Opavě a ve Fryštáku – Karviná II (1925 - 1926),
v Jičíně v Čechách (1926 - 1928); studium na Vysoké škole umělecko-
průmyslové v Praze (1928 - 1932), profesorem kreslení na středních školách
v Bratislavě (1932 - 1939) a na dívčím reálném gymnasiu a učitelském
ústavu v Hradci Králové (1939 - 1940) a na Škole uměleckých řemesel
v Brně (1940 - 1943);
Byl členem Svazu českých výtvarných umělců, své práce vystavoval doma
i v zahraničí, ilustroval knihu Zbojník na Gruni (1997). Je autorem
odborných článků a studií (např. Atlas lidových staveb). Kulturně historická
a etnografická cena Langerových prací leží zejména v jeho soupisu reálií
tradiční i současné vesnice, čímž se zařadil k předním českým
dokumentaristům lidové kultury.
V roce 1932 spolu s Antonínem Strnadelem provedení první expozice
Okresního muzea ve Vsetíně, v roce 1936 spolupráce na Salašnické výstavě
v Novém Hrozenkově, v roce 1942 zavedení výroby dřevěných hraček
v Novém Hrozenkově, a Valašské Bystřici, v letech 1944 - 1945 referent pro
lidovou a umělecko-řemeslnou výrobu v oblasti Obchodní a živnostenské
komory v Hradci Králové, založení avedení vývojového oddělení Ústředí
lidové a umělecké výroby v Brně, v letech 1964 - 1972 spolupráce na
výstavbě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, spolupráce
při budování Památníku národního umělce Antonína Strnadla v Novém
Hrozenkově, v roce 1980 organizoval výstavu „Nový Hrozenkov od minulosti
k dnešku“; v roce 1981 výstava „Lidová kultura v dokumentárních kresbách
Karla Langra“ v Karlovském nuzeu ve Velkých Karlovicích;
výtvarné práce v oboru národopisu - kresebná dokumentace lidové kultury
jižního Valašska uložená v Národopisném muzeu v Praze (1929), kresebná
dokumentace pro Okresní muzeum ve Vsetíně (1929 - 1933), kresebná
dokumentace horního Vsetínska pro národopisné muzeum v Brně (1956 -
1958), kresebná dokumentace hanácké kultury pro národopisné muzeum
v Brně (1959 - 1960), kresebná dokumentace lidového nábytku a hraček
Hané pro Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci (1972 - 1975),
O hnutí woodcraft se zajímal až do smrti – publicista Wampum 3-97;
publikace Lidová kultura v dokumentárních kresbách Karla Langra
(1981); Nový Hrozenkov se stal jeho druhým domovem a kam vždy dojížděl
na léto ze svého brněnského bydliště. Svůj vztah k tomuto místu zachytil v
knize Útržky ze vzpomínek na Nový Hrozenkov (1992);
/*Prugg nad Litavou/