†12. 10. 1987 Lubor Kříž – Bora (T. O. Lišáci, Kladno)

– hráč na třířadovou knoflíkovou

harmoniku, zvanou šramlovka; v průběhu okupace absolvoval střední obchodní školu, od roku 1942 byl členem orchestru Jaroslava Maliny, který rozpoznal mimořádný talent Bory Kříže a udělal z něj sólového hráče na akordeon. Spolupracoval také s vokální skupinou Lišáci, které velmi spolehlivě doplňoval svou specifickou hrou na akordeon.  Nakonec se stal šéfem Lišáků a přeorientoval je z výslovně trampského pojetí na unikátní swingové skladby. Po osvobození nahrál s Lišáky u společnosti Ultraphon mimo jiné také ve své době známý foxtrot - Už to máme za sebou. V postavení populární hudební veličiny vystupoval v letech 1945 až 1946 na zájezdových programech s Janem Werichem, který jej při vystoupeních uváděl jako „malého Kladeňáčka“. Bora Kříž nedoprovázel pouze Jana Wericha, ale také výjimečné osobnosti, např. Ference Futuristu, Ljubu Hermanovou, Nelly Gaierovou, Rudolfa Cortése, Vlastu Buriana, později stál po boku Arnošta Kavky, Vlasty Průchové, Inky Zemánkové nebo také Jiřího Suchého nebo Václava Irmanova a dalších.

V období let 1959 až 1966 se stal vedoucím orchestru Jiřího Procházky. Ve stejné době byl souběžně zaměstnán jako brusič v kladenských ocelárnách SONP n. p. Kladno.

Skladatel - písně Kdo má zpěv rád; Ty a já; Z bílých růží; Říkejte mi Egone; Šňupavý tabáček a další. V pražském jazzovém klubu Parna vystupoval po založení svého jazzového tria s basistou Vítem Fialou a hráčem na bicí Ivanem Dominákem, který byl později střídán Františkem Zemanem a Vladimírem Žižkou. Trio Bory Kříže vyjelo několikrát i na zahraniční zájezdy, vystoupilo na domácích i zahraničních jazzových festivalech. Bora se svou skupinou vydal také několik gramofonových desek, několik jeho koncertů odvysílal Československý rozhlas a Československá televize v rámci pořadu Muzeum populární hudby nebo ve Studiu M. Byl úžasným interpretem hudby Duka Ellingtona. Zemřel po delší těžké nemoci v Praze.