*17. 2. 1906 Jaroslav Retka od roku 1921 Stoklasa (přijal jméno po otčímovi) – Jaro – Segwun /Sequn/ (=jaro)

– woodcrafter;

                          člen LLM na Ostravsku téměř od jejich počátků – od ledna 1922 a založil

                          první družinu Děti vatry, na jaře 1923 přibyla nová družina Zubrů, kterou

                          vedl S. Mikeska.

                          Společně s A. Humplíkem a S. Mikeskou založil v Kunčičkách Kmen Blesku

                          k 1. 1. 1926, to již měl třetí chlapeckou družina Broučků a dívčí 

                          družinu Lesních dívek. 30. 1. 1926 kmen navštívil tehdejší tajemník Ligy

                          P. Koudela. Návštěva zanechala v kmeni nezapomenutelný dojem a silně

                          ovlivnila jeho činnost.

                          Kmen patřil v letech 1926 - 1928 mezi nejvýznamnější bašty hnutí lesní

                          moudrosti v celém regionu.

                          Druhá polovina třicátých let byla rozvoji woodcraftu v okolí Ostravy

                          nakloněna. Vznikly nové kmeny v Hrabové, Vratimově, Vítkovicích, Velkých

                          Kunčicích, vesměs v kontaktu s Kmenem Blesku".

                          Na jaře roku 1926 se zúčastnili zástupci kmene J. Retka a A. Humplík          

                          Moravského sněmu v Lulči, kde navázali kontakt s brněnskými woodcraftery.

                          Tohoto sněmu se účastnili rovněž woodcrafteři ze Šumperska.

                          Retka tábořil s LLM u Samechova 1926.

                          Kmen vydával svůj časopis Wigwam, který redigoval A. Humplík. První číslo

                          vyšlo v listopadu 1926. "Wigwam" vycházel jako měsíčník a do podzimu 1928

                          vyšlo 14 čísel. (A. Humplík odešel na studia do Prahy, kde byl také krátkou

                          dobu jednatelem Ligy)

                          V krizovém období Ligy, kdy se část členstva odštěpila a vytvořila

                          organizaci ISAW se členové Kmene Blesku postavili za věc "čistého

                          woodcraftu", přestože kmen byl ryze proletářský.

                          Rok 1927 byl vrcholem činnosti kmene "Blesku".

                          J. Retka spolu s K. Bukovanským z Kmene Stříbrné luny byl v květnu 1929

                          na sněmu na Samechově prohlášen bojovníkem (sagamorem) a oběma byl

                          udělen bojovnický řád (maličký toulec se šípy jako přívěsek na kroj). Stali se

                          tak v Lize prvními bojovníky (sagamory) mužského věku.

                          J. Retka a A. Humplík se zúčastnili vůdcovského tábora na Samechově. Tábor

                          byl týdenní, po prázdninách má kmen už 140 orlích per, z toho 45 patří

                          J. Retkovi.

                          Na podzim nastal soumrak kmene Blesku, neboť jeho náčelník J. Retka odešel

             na vojnu. O rok později odešel i A. Humplík a několik dalších členů (na studia,

             za zaměstnáním...). Kmen se dostal do těžké krize a v roce 1929 se pokusil

             transformovat na nový Kmen Černého démantu (synonymum pro uhlí).

                          Kmen "Černého démantu" byl v únoru 1930 zrušen, alejiž v dubnu bylo

                          hlášeno založení nové družiny a o dva roky později vzniká v Kunčičkách nový

                          kmen.

                          V letech 1931 - 1932 byl ligovým ohnivcem.

                          Roku 1932 byl J. Retka jedním ze spoluzakladatelů Družstva Walden, které

                          postavilo stejnojmennou chatu v kopcích u Nového Hrozenkova. Členem

                          družstva Walden byl až do jeho zániku. Tuto chatu údajně (podle svědectví

                          Z. Teichmana) po válce od družstva odkoupil J. Retka.

                          V té době prý byl národním správcem cementárny v Hranicích na Moravě.

                          Počátkem padesátých let, v době politických procesů byl údajně po nějaký

                          čas zavřen, a krátce poté, oslaben vězněním, zemřel na tuberkulózu.                                                   

                          Jeho vášní bylo sbírání lidových písní z oblasti Slezska, které pak zpestřují

                          program na táborech a sněmech. Po svatbě se Soňou Šnajdárkovou jsou jeho

                          woodcrafterské aktivity omezeny na Družstvo Walden, jehož členem je až do

                          jeho zániku.

                          Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

                          22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

                          – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

                          o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly

                          30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

                          členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

                          náčelnictvo, v němž J. Retka nepůsobil.

                          Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

                          Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti

                          44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena.

                          Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž F. Dvořák působil jako ohnivec.

                          Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

                          členů. MUC. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

                          s ohledem na pracovní a studijní povinnosti.

                          Sněm poděkoval MUC. V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení

                          činnosti a udělil mu čestnou hodnost starosta Ligy československých

                          woodcrafterů. Sněm vyslovil J. Novákovi zvláštní uznání a dík za vedení

                          širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných

                          funkcionářů.

                          Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž J. Retka působil jako archivář.

                          Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

                          11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

                          akční výbor, v němž už J. Retka nepůsobil.

                          Jako správce chaty a louky Družstva Walden poskytl zázemí pro tábor Kmene

                          Jiřiček a Dětí divočiny z Brna na valašském Waldenu u Nového Hrozenkova

                         ve dnech 1. - 14 7. 1947;