* 7. 5. 1881 Ferdinand Krch – Fedor – pseudonym Efka

– pedagog, woodcrafter;

                        spolupracovník M. Seiferta při formulování zásad pro svaz kmenů českého

                        woodcraftu s ohledem na národní specifika od roku 1919. Vedl

                        woodcrafterský Kmen Bílého Tesáka v Domě dětí v Horním Krnsku u Mladé

                        Boleslavi a později za pomoci M. Vavrdy v sirotčinci v Praze na Veleslavíně.

                        Woodcrafterský kmen vedl ve 30. letech také v Milíčově domě.

                        Starosta sjednocené Ligy československých woodcrafterů zvolený Radou

                        důvěrníků dne 21. 10. 1928. Slučovací sněm tehdejších dvou

                        woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost lesa a Ligy lesní moudrosti)

                        proběhl v roce 1928 na Samechově.

                        Umožnil M. Seifertovi vydat knihy (Přírodou a životem k čistému lidství,

                        Vidoucí oči, H. D. Thoreau) a publikovat články v časopisech, které vedl (Lípa,

                        Radost, Zlatá brána aj).

                        Spolu s P. Pittrem byl v nejužším kontaktu s M. Seifertem až do jeho smrti

                        a vykonavatelem jeho závěti.

           Pedagogický pracovník a spisovatel. Zabýval se tvorbou pro děti a mládež

           a byl také sběratelem říkadel a vydavatelem zpěvníků pro děti a mládež.

                        Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Smíchově a roku 1905 Právnickou

                        fakultu University Karlovy. Po zralé úvaze se však rozhodl věnovat výchově

                        dětí. Do roku 1919 učil na pražských obecných školách, v internátní škole

                        Jednoty pro blaho propuštěných káranců, 1913 otevřel s Josefem Křičkou

                        bezplatný hudební ústav pro děti.

                        Začátkem 30. let se připojil k P. Pitterovi a jeho spolupracovníkům, kteří se

                        rozhodli vybudovat Milíčův dům - denní domov pro zanedbané žižkovské děti.

                       Těm pak věnoval bezplatně veškerý svůj volný čas až do roku 1951, kdy byla

                        činnost Družiny Milíčův dům komunisty zakázána.

                        V době slavnostního otevření Milíčova domu v roce 1933 měl už Krch za

                        sebou mj. čtyři roky vedení Domu dětství v zámečku v Horním Krnsku

                        u Mladé Boleslavi, internátní školy pro 60 sirotků po legionářích.

                        S pedagogickou činností byla spojena i Krchova činnost publicistická.

                        Spolupracoval s řadou časopisů, od roku 1919 řídil časopis pro mládež Zlatá

                        brána, později redigoval dětské časopisy Dorostu Společnosti čs. Červeného

                        kříže; Lípa a Radost (zde spolupracoval s J. Ladou).

                        Věnoval se též ediční činnosti ve Společnosti čs. Červeného Kříže (zejména

                        publikace Knihovničky Lípy) a je autorem nebo spoluautorem mnoha

                        dětských knih, divadelních her a zpěvníčků.

                        čestný člen Liščího kmene

                        V roce 1944 byl F. Krch spoluzakladatelem ilegálního Výboru křesťanské

                        pomoci židovským dětem. Pro tyto děti byly v květnu 1945 P. Pitrem zřízeny

                        ozdravovny v zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice, Lojovice a v penzionu

                        Ládví, kde bylo v letech 1945 - 1947 společně vychováno 810 dětí různých

                        národností: židovských dětí, které poznaly hrůzy nacistických koncentračních

                        táborů, a německých dětí z českých internačních táborů, z nichž některé

                        prošly i Hitlerjugend. Byl to čin ve světové pedagogice ojedinělý. Hledání

                        domova a rodičů pro tyto děti se později přesunulo do Milíčova domu.

                        Po roce 1945 spolu s učitelem a woodcrafterem L. Havránkem psal nové

                        čítanky, počtářské listy a pomůcky pro mateřské školy, prvňáčky i zvláštní

                        školy; několik z nich vyšlo i v zahraničí. Po roce 1948 zůstala řada prací

                        F. Krcha pouze v rukopise, nebyla vydána stěžejní publikace Dům dětství.

                        V roce 1966 obdržel k 85. narozeninám titul zasloužilý učitel.