*12. 7. 1817 Henry David Thoreau

– americký filosof, jeden z hlavních představitelů

                          transcendentalismu, dále esejista, moralista, prozaik a básník.

             Narodil se jako třetí ze čtyř dětí Johna a Cynthie Thoreauových. Jeho

             sourozenci byli starší sestra Helen, mladší Sophia a o dva roky starší bratr

             John. V letech 1828 - 1833 navštěvoval concordskou akademii (Concord

             Academy) a poté pokračoval ve studiích na Harvard College, kde se věnoval

             angličtině, řečtině, latině, filosofii, matematice, astronomii, teologii a

             nepovinně také přírodopisu, mineralogii, anatomii, francouzštině, němčině,

             italštině a španělštině. Zejména znalosti jazyků se ukázaly být velmi užitečné

             – díky nim mohl číst díla klasiků v originále a v některých jeho knihách se

             objevují například přímé citace v řečtině. Studia na Harvardu ukončil v roce

            1837.

                          Po návratu z Harvardu přijal místo učitele na concordské Center School,

                          ale pracovní poměr netrval dlouho. Po dvou týdnech přišel na hospitaci jeden

                          z členů školní komise a mladému učiteli vytkl, že ve svých hodinách málo

                          používá rákosku. Thoreau tedy náhodně vybral několik žáků, těm  

                          demonstrativně napráskal a ještě ten den dal výpověď. To ho v rodném městě

                          nepostavilo do dobrého světla, stejně jako když se někdy v této době rozhodl

                          změnit své původní jméno David Henry na Henry David. Většina jeho

                          spoluobčanů totiž měla zato, že jméno dané při křtu, tedy od Boha, by člověk

                          neměl měnit.

                          V dalších letech se Thoreau podílel na činnosti rodinné továrny na výrobu

                          tužek, živil se jako zeměměřič, se svým bratrem Johnem provozoval                                   

                          soukromou školu a pracoval jako zahradník a údržbář v domě svého přítele

                          a mentora Ralpha Waldo Emersona.

            V roce 1839 vyrazili bratři Thoreauovi na dvoutýdenní cestu lodí, kterou

            Henry později shrnul do jednoho týdne v knize Týden na řekách Concord

            a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, 1849). O tři

            roky později John Thoreau (ml.) umírá na tetanus, což Henry velice těžce

            nese, ale zároveň v něm tato událost probudí kreativitu a přijímá Emersonův

            návrh, aby napsal recenzi na přírodopisné zprávy o fauně a flóře

            Massachusetts.

            Vzniká tak jeho první esej s přírodní tematikou „Přírodopis státu

            Massachusetts" (Natural History of Massachusetts) publikovaný v časopise

            the Dial.

            V březnu 1845 začal žít samotářský život. Počal si stavět chatku na pozemku  

            vlastněném jeho dlouholetým přítelem Ralphem Waldo Emersonem. Do

            chatky, která jej stála přesně 28 dolarů a dvanáct a půl centu, se Thoreau

            symbolicky nastěhoval 4. 7. 1845 na americký Den nezávislosti. Od tohoto

            data se počítají dva roky a dva měsíce nezávislého života, které Thoreau

            strávil u rybníku Walden, nedaleko svých přátel a rodiny v Concordu. Toto

            životní období později Thoreau popsal v díle Walden (1854).

                         Během svého pobytu u Waldenu (přesněji v červenci 1846) byl při jedné ze

                         svých cest do města zatčen a vsazen do vězení pro daňový dluh. Thoreau totiž

                         vědomě odmítl finančně podporovat stát, který vedl podle něj bezdůvodnou

                         válku s Mexikem a toleroval otrokářství, a neplatil proto tzv. daň z hlavy. Daň

                         za něj sice kdosi zaplatil – pravděpodobně jeho teta Maria Thoreauová –,

                         takže ve vězení strávil pouze jednu noc. Jeho čin tehdy nevzbudil žádný větší

                         společenský ohlas, ale na jeho základě sepsal Thoreau významnou esej „Odpor

                         vůči vládě" (Resistance to Civil Government), jenž teprve po jeho smrti získala

                         název Občanská neposlušnost (Civil Disobedience).  Tato esej později

                         významně ovlivnila bojovníky za lidská práva, jako byli např. Mahátma

                         Gándhí nebo Martin Luther King.

                         Střídavě si vydělával na živobytí jako učitel, zemědělec nebo jako pracovník

                         v továrně na tužky, jež patřila jeho rodině. Vynalezl rovněž stroj na  

                         zjednodušení výroby, a podařilo se mu tak snížit výrobní náklady.

                         Thoreau nepatřil k vášnivým cestovatelům. Nejraději trávil čas v lesích kolem

                         svého rodného města a cestoval ve svém nitru. Přesto podnikl několik

                         zajímavých výprav, např. k mysu Tresky (Cape Cod), do White Mountains ve

                         státě New Hampshire a do oblasti kolem hory Katahdin v Maine.

            Snažil se obrodit osobnost návratem k přírodě. V osamoceném životě v lese  

            viděl prostředek spásy před dehumanizačním působením civilizace. Byl

            velkým znalcem přírody, ale její znalost ve smyslu znalosti jejích jevů

            nepovažoval za podstatnou. Důležité pro něho bylo proniknout, vcítit se do   

           ducha přírody a žít

           s ní v souladu. Kniha Walden přitom o něm vzbudila nesprávný dojem jako

           o poustevníkovi odmítajícím lidskou společnost a civilizaci. Pravda je, že do

           lesů neodešel, aby se stranil společnosti a lidí. Chtěl být blíže k přírodě. Jeho

           postoj k civilizaci je složitý. Zásadně ji neodmítal, a zejména ne kulturu (sám

           byl velmi vzdělaný a miloval klasická díla antiky, Číny, Anglie atp.) Viděl,

           že civilizace připravuje člověka o mnoho, a to o důležitější hodnoty, než které

           dává, a že sama je namnoze zneužívána proti lidem, a ti ji zneužívají na úkor

           opravdových hodnot ke zbytečnostem a rozmařilosti.

                        Dílo – 1. Vybrané eseje (s datem vydání): Aulus Persius Flaccus (1840), Služba

                        (The Service, 1840), Výprava na horu Wachusett (A Walk to Wachusett, 1842),

                        Zimní procházka (A Winter Walk, 1843), Ráj znovu (ne)nabytý (Paradise

                        [To Be] Regained, 1843), Občanská neposlušnost (původně: Vzdor vůči státní

                        vládě – Resistance to Civil Government, 1849), Chůze (Walking, 1862), Yankee

                        v Kanadě (Yankee in Canada, 1853), Otroctví v Massachusetts (Slavery

                        in Massachusetts, 1853), Život bez zásad (Life Without Principle, 1863),

                        Podzimní barvy (Autumnal Tints, 1862), Obhajoba kapitána Johna Browna

                        (A Plea for Captain John Brown, 1860), Mučednictví Johna Browna

                        (Martyrdom of John Brown; jiný název: Po smrti Johna Browna – After the

                        Death of John Brown, 1860), Poslední dny Johna Browna (The Last Days

                        of John Brown, 1860), Sukcese lesních stromů (The Succession of Forest Trees,                  

                        1860), Divoká  jablka (Wild Apples, 1862);

                        2. První knižní vydání esejů: Excursions (Boston: Ticknor and Fields, 1863)

                        A Yankee in Canada, with Anti-Slavery and Reform Papers (Boston: Ticknor

                        and Fields, 1866)

                        3. Knihy a) vydané za Thoreauova života: Týden na řekách Concord

                        a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, Boston: James

                        Munroe and Company, 1849), Walden aneb Život v lesích (Walden or Life

                        In the Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1854)

                        b) posmrtně vydané: Mainské lesy (The Maine Woods, Boston: Ticknor and

                        Fields, 1864), Mys Tresky (Cape Cod, Boston: Ticknor and Fields, 1865)

                        4. Deníky Journal I-XIV (Boston: Houghton Mifflin Co., 1906)

                        České překlady

           Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1902. Překlad Zdeněk Franta.

                        Walden či Život v lesích. Praha : Knihovna Walden, 1924. Překlad Miloš Seifert

                        Toulky přírodou a pohledy do společnosti. Praha : Jan Laichter, 1925. Překlad:

                        Zdeněk Franta, Čeněk Kočí.

                        Přátelství. Praha: Sfinx – B. Janda, 1927. Překlad Emanuel Lešehrad.

                        (Ve stejném svazku se nachází eseje R. W. Emersona "Kultura" a "Sebedůvěra".

                        "Přátelství" je esej, který Thoreau zařadil do své první knihy Týden na řekách

                        Concord a Merrimack.)

                        Walden či Život v lesích. Praha: J. Otto, společnost s r.o., 1933. Překlad Miloš

                        Seifert

                        Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1949. Překlad Zdeněk Franta.

                        Ilustrace Rudolf Růžička.

                       "Walden čili Život v lesích". In Chvála věcí. Praha : Albatros, 1980. Překlad

                        Vladimír Smetáček. (Jde o krátký úryvek z první kapitoly knihy Walden čili

                        Život v lesích.)

                        "Šarlatový dub". In Věčná příroda. Praha : Albatros, 1984. Překlad Vladimír

                         Smetáček. (Jde o část Thoreauova eseje "Podzimní barvy".)

                         Walden aneb Život v lesích. Praha: Odeon, 1991. Překlad Josef Schwarz.

                         ISBN 80-207-0278-4[p 1][5]

                         Občanská neposlušnost a jiné eseje. Poprad: Christiania, 1994. Překlad

                         Vladimír Paulíny. ISBN 80-967301-0-X

                         Občanská neposlušnost. Brno : Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad

                         Zdeňka Franty. ISBN 80-85436-22-1

                         Chůze. Brno: Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad Zdeňka Franty.

                         ISBN 80-85436-36-1

                         Walden aneb Život v lesích. Praha : Paseka, 2006. Překlad Josef Schwarz.

                         ISBN 80-7185-671-1

                         Toulky přírodou. Praha: Paseka, 2010. Překlad Jan Hokeš.

                         ISBN 978-80-7432-038-5

                         Chůze. Praha: Dokořán, 2010. Překlad Jaroslava Kočová. Ilustrace: Lucie

                         Straková. ISBN 978-80-7363-317-2

                         Esence života: výběr z poezie. Praha: Obec širšího společenství českých

                         unitářů, 2012. Překlad Lenka Štěpáníková. ISBN 978-80-904909-1-8

                         Mainské lesy. Praha: Paseka, 2012. Překlad Jan Hokeš.

                         ISBN 978-80-7432-195-5

                         Občanská neposlušnost a jiné eseje. Praha: Nakladatelství Paseka, 2014.

                         Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-340-9

                         Občanská neposlušnost a jiné texty o svobodě a nesvobodě. Olomouc: Broken

                         Books, 2014. Překlad Jaroslava Kočová. ISBN 978-80-905309-2-8.