†13. 4. 1973 Ferdinand Krch – Fedor – pseudonym Efka

– pedagog, woodcrafter;

                          spolupracovník M. Seiferta při formulování zásad pro svaz kmenů českého

                          woodcraftu s ohledem na národní specifika od roku 1919. Vedl

                          woodcrafterský Kmen Bílého Tesáka v Domě dětí v Horním Krnsku u Mladé

                          Boleslavi a později za pomoci M. Vavrdy v sirotčinci v Praze na Veleslavíně.

                          Woodcrafterský kmen vedl ve 30. letech také v Milíčově domě.

                          Starosta sjednocené Ligy československých woodcrafterů zvolený Radou

                          důvěrníků dne 21. 10. 1928.           Slučovací sněm tehdejších dvou

                          woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost lesa a Ligy lesní moudrosti)

                          proběhl v roce 1928 na Samechově.

                          Umožnil M. Seifertovi vydat knihy (Přírodou a životem k čistému lidství,

                          Vidoucí oči, H. D. Thoreau) a publikovat články v časopisech, které vedl

                          (Lípa, Radost, Zlatá brána aj).

                          Spolu s P. Pittrem byl v nejužším kontaktu s M. Seifertem až do jeho smrti

                          a vykonavatelem jeho závěti.

            Pedagogický pracovník a spisovatel. Zabýval se tvorbou pro děti a mládež

            a byl také sběratelem říkadel a vydavatelem zpěvníků pro děti a mládež.

                         Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Smíchově a roku 1905 Právnickou

                         fakultu University Karlovy. Po zralé úvaze se však rozhodl věnovat výchově

                         dětí. Do roku 1919 učil na pražských obecných školách, v internátní škole

                         Jednoty pro blaho propuštěných káranců, 1913 otevřel s Josefem Křičkou

                         bezplatný hudební ústav pro děti.

                         Začátkem 30. let se připojil k P. Pitterovi a jeho spolupracovníkům, kteří se

                         rozhodli vybudovat Milíčův dům - denní domov pro zanedbané žižkovské děti.

                         Těm pak věnoval bezplatně veškerý svůj volný čas až do roku 1951, kdy byla

                         činnost Družiny Milíčův dům komunisty zakázána.

                         V době slavnostního otevření Milíčova domu v roce 1933 měl už Krch za

                         sebou mj. čtyři roky vedení Domu dětství v zámečku v Horním Krnsku

                         u Mladé Boleslavi, internátní školy pro 60 sirotků po legionářích.

                         S pedagogickou činností byla spojena i Krchova činnost publicistická.

                         Spolupracoval s řadou časopisů, od roku 1919 řídil časopis pro mládež Zlatá

                         brána, později redigoval dětské časopisy Dorostu Společnosti čs. Červeného

                         kříže; Lípa a Radost (zde spolupracoval s J. Ladou).

                         Věnoval se též ediční činnosti ve Společnosti čs. Červeného Kříže (zejména

                         publikace Knihovničky Lípy) a je autorem nebo spoluautorem mnoha

                         dětských knih, divadelních her a zpěvníčků.

                         V roce 1944 byl F. Krch spoluzakladatelem ilegálního Výboru křesťanské

                         pomoci židovským dětem. Pro tyto děti byly v květnu 1945 P. Pitrem zřízeny

                         ozdravovny v zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice, Lojovice a v penzionu

                         Ládví, kde bylo v letech 1945 - 1947 společně vychováno 810 dětí různých

                         národností: židovských dětí, které poznaly hrůzy nacistických koncentračních

                         táborů, a německých dětí z českých internačních táborů, z nichž některé

                         prošly i Hitlerjugend. Byl to čin ve světové pedagogice ojedinělý. Hledání

                         domova a rodičů pro tyto děti se později přesunulo do Milíčova domu.

                         Po roce 1945 spolu s učitelem a woodcrafterem L. Havránkem psal nové

                         čítanky, počtářské listy a pomůcky pro mateřské školy, prvňáčky i zvláštní

                         školy; několik z nich vyšlo i v zahraničí. Po roce 1948 zůstala řada prací

                         F. Krcha pouze v rukopise, nebyla vydána stěžejní publikace Dům dětství.

                         V roce 1966 obdžel k 85 . narozeninám titul zasloužilý učitel.   

                         o něm M. Vavrda - Devadesát let života Ferdinanda Krcha, zasloužilého

                         učitele, 1971, Albatros (300 ks);