*17. 4. 1904 Josef Rudolf Munzar – Joska (či Jožka)

– pocházel z malozemědělské rodiny,

 od patnácti let se sám živil. 1922 se vyučil elektromontérem, 1922 - 25  

 pracoval ve Francii (mj. u firmy Renault), 1925 - 48 u Elektrických podniků 

 hlavního města Prahy – nejprve jako montér, poté mistr, posléze jako

 úředník. Od 1926 člen a funkcionář sociálně demokratické strany a jejích

 odborů; 1945 - 48 předseda závodní organizace Čs. sociální demokracie v

 pražských Elektrických podnicích a člen ústřední komise strany pro závodní

 organizace. Stoupenec autentické sociálně demokratické politiky; po

 únorovém převratu 1948 zbaven funkcí a propuštěn ze zaměstnání; od 1948

 v invalidním důchodu.

                        Na přelomu 40. a 50. let udržoval styky se sociálně demokratickou opozicí

                          proti komunistickému režimu, rozšiřoval protistátní letáky a údajně navázal

                          spojení s exilovou ČSSD. V lednu 1954 zatčen a v říjnu téhož roku odsouzen ve

                          velkém procesu s „pravicovými“ sociálními demokraty k sedmnácti letům

                          žaláře; v květnu 1960 propuštěn na amnestii.

 V době „pražského jara“ 1968 se aktivně podílel na pokusu o obnovení 

 činnosti Čs. sociální demokracie a stal se jedním z pěti členů jejího ústředního

 přípravného výboru.

                          Vydavatel časopisu Tramping (č. 1  - 17. 7. 1930 až č. 3 - 12. 9. 1930, podtitul

                          Nepolitický ilustrovaný týdeník pro tramping, osadnictví, stanařství

                          a kanoistiku);

                          přední pracovník čs. kanoistiky; člen výboru Kruhu trampů londonovců  

                          (1966 - 1969); zakladatel a jednatel JLC (od 5. 6. 1969 do 30. 11. 1971)

                          /*Košťálov u Lomnice nad Popelkou/