*29. 4. 1943 Vladimír Poštulka

– český textař, spisovatel a gurmet - kritik. Je autorem

                          textů k mnoha populárním písničkám, ale také nejznámějším českým

                          hodnotitelem jídla.

             Z rodné Ostravy odešel po maturitě do Prahy, kde vystřídal řadu zaměstnání,

             publikoval své básně v časopisech, potom absolvoval FAMU, obor

             scenáristika a dramaturgie, jeho profesory byli Milan Kundera a Vladimír

             Bor.

             V roce 1968 začal psát texty k písničkám, především pro divadlo Apollo (Petr 

             Spálený, Yvonne Přenosilová) a brněnské nebo ostravské zpěváky (Jiří

             Štědroň, sourozenci Hana a Petr Ulrychovi, Martha a Tena Elefteriadu, Hana

             Zagorová, Věra Špinarová, Marie Rottrová), později pro zpěváky divadla

             Semafor (Pavel Bobek, Naďa Urbánková, Jana Robbová, Valérie Čižmárová,

             Miluše Voborníková) a některé další interprety, především pro Helenu

             Vondráčkovou a Martu Kubišovou.

                           Mezi nejznámější písně s jeho texty patří Sladké mámení, Veď mě dál cesto

                           má, Nedělní ráno, Nechoď do kláštera, Bludička Julie, Gwendolýna, Měli jsme

                           se potkat dřív, S tím bláznem si nic nezačínej, Táňo nashledanou, Pojď

                           stoupat jak dým, Pojď dál a zpívej, Muž na konci světa, Léta letí, Sopka,

                           Proč přicházíš tak pozdě lásko.

              Autor divadelních her (Děti noci, Dynamit, O princezně loupežnici)

              a filmových scénářů (Evžen mezi námi, Všechno nebo nic, AEIOU). V roce         

              2006 získal za Blues pro Stalina druhé místo v soutěži Cena Sazky o nejlepší

              zatím nerealizovaný scénář, která se uděluje v rámci výročních filmových   

              cen Český lev.

                           Jako spisovatel debutoval v roce 1979 novelou Nemluvme o tom. V roce 2004

                           vydal román Půdorys harému. Autor knihy Dějiny pornografie v datech

                           (2007).  V roce 2008 vyšel jeho román Blues pro Stalina. Jeho román

                           Hřbitovní kvítí na smetaně (2014) získal Cenu Josefa Škvoreckého.

                          Jako publicista působil nejprve v týdeníku Story, který společně s Halinou

                         Pawlowskou založil. Potom společně s Magdalenou Dietlovou založil měsíčník

                         Xantypa.

                         V období 1990 - 1999 se věnoval také veřejné činnosti, především tvorbě

                         nových zákonů týkajících se autorského práva. Od roku 1991 pracoval ve

                         výboru Ochranného svazu autorského, dva roky byl místopředsedou a výrazně

                         se podílel na reformě této organizace. Několik let byl rovněž předsedou Svazu

                         autorů a interpretů. Na konci devadesátých let byl předsedou Rady Českého

                         rozhlasu.

                         Od roku 1991 se profesionálně věnuje kulinářské publicistice. V roce 1997

                         založil a řídil měsíčník Labužník, byl autorem a moderátorem televizního

                         cyklu Vaříme česky a rozhlasového cyklu Labužníkův lexikon. Vydal knihy

                         Labužníkův lexikon a 100 nejslavnějších receptů světa, byl spoluautorem

                         knihy Jak hubne labužník (společně s Dr. V. Kunovou). Má od roku 2002

                         pravidelnou rubriku Zápisník labužníka v týdeníku Instinkt. Od září 2006

                         do srpna 2008 pravidelně hodnotil úroveň pražských restaurací jednou

                         týdně v deníku Prražský deník. Od března 2007 do září 2008 byl každý týden

                         autorem rubriky S labužníkem v kuchyni v Lidových novinách. Od října 2006

                         je externím hodnotitelem německého prestižního gourmet-magazinu Der

                         Feinschmecker, stal se tedy prvním českým gourmet-kritikem na evropské

                         úrovni.

                         /*Heřmanice (Ostrava)/