Jak uváznout v pavučině - recenze Hanky Hosnedlové
Už při prvním nahlédnutí do další nové knihy Jana Hafrana Frány – Pavoučí příběh, která vyšla v nakladatelství Klika, jako byste otevírali dveře do důvěrně známého trampského společenství, se kterým nás autor seznámil již ve svých předchozích detektivních románech na zelenou notu. Jeho osada Daisy je čtenáři už natolik blízká, jako by všechny ty popisované vandry a nečekaná dobrodružství s ní prožil on sám. A to především díky Hafranovu stylu vyprávění i jeho schopnosti s naprostou nevtíravostí vkládat do děje všechny ty trampskému čtenáři samozřejmé atributy, známé skutečnosti a detaily. A to navíc ještě s pořádnou dávkou stále stoupajícího napětí a tentokrát i specifického tajemna, které spolehlivě nabudí vaši fantazii a touhu dobrat se konečného rozuzlení složitého případu.
Ačkoliv kniha začíná kapitolami s popisy z osmdesátých let a v průběhu vyprávění se ponoříme do minulosti ještě mnohem vzdálenější, velká část postupně se odvíjejícího příběhu je zasazená do aktuální současnosti. V podstatě celý ten víc než dobrodružný kolotoč začal svatebním darem, věnovaným osadou Daisy jejich kamarádovi - Janu Sladkému, řečenému Kozina, kapitánovi kriminálky, ale jinak také trampskému nadšenci, a jeho sympatické manželce Kláře. Jednalo se o poukaz na zážitkovou únikovou hru, situovanou do lokality, k níž měli dárci navíc zvláštní, vysloveně trampsky vymezený vztah. Takže nebylo žádným velkým překvapením, když se k novomanželskému páru do hry neplánovaně přidala i pětice členů z osady Daisy. V této pětce samozřejmě nechybí již tradiční vypravěč Rook s partnerkou Gábinou, přemýšlivý Hároš se Žížalou a akční Bobina. Ostatní z osady se pak přidávají až v pozdějších fázích příběhu. Lákavá lokalita, v níž se měla hra odehrávat, byla pro ně známá již z minulosti hlavně díky utajovanému a veřejností nikdy neodhalenému kempu Pavučinec, který patřil tehdejší osadě Pavouci. Ten později nahradila moderní vojenská základna Bonanza, jež ovšem v době vyprávěného příběhu už také patřila minulosti.
Ale to se již na stránkách knihy ocitáme v odstartované hře, nákladně a komplikovaně připravené neznámým organizátorem, v níž se měli hráči posouvat kupředu vyluštěním a zvládnutím náročných úkolů v mnohém propojených i se znalostmi z trampského světa. Jejich nezvládnutí však mělo být pro neúspěšné hráče potrestáno vyloučením ze hry dramatickým a pro přihlížející namnoze drastickým způsobem. Mnohé ze zadávaných úkolů si můžete zkusit vyluštit, budete-li chtít, společně s knižními účastníky hry, ale další vývoj událostí je už zase pouze v rukou autora a jím stvořených postav.
Hra ovšem není jedinou hlavní osou příběhu, ačkoliv to tak vypadá, díky ní se však pak vrstvu po vrstvě odkrývají spojitosti s minulostí osady Pavouci, ale i propletence trampských zážitků s civilním životem a jeho dalším utvářením jak v době totalitního režimu, tak posléze v bouřlivé posametové době. Nesporně vás překvapí v průběhu děje rozklíčovávané důvody vnitřních vztahů ve jmenované osadě a jejich důsledky, které vyvrcholí v nečekanou, dokonce několikanásobnou tragédii. A ještě víc vás pak udiví spřádaná, složitá síť pavučiny odplaty, v níž nakonec uvízne mnohem víc osob, než byste předpokládali. Ale klasicky ani tentokrát nechybí vkládané Hafranovy moderní pohádky, které jsou takovým odlehčovacím balancováním mezi žánry. V každém případě ale knížku rozhodně neodložíte dřív, dokud se neocitnete na poslední řádce, a to ještě zalitujete, že jste už na jejím konci...
Hanka Hosnedlová