Jan Frána - Hafran - PŘÍPAD NA ZLATÉ HOREČCE

Již čtvrtá Hafranova trampská detektivka. Těm, kdo se někdy zúčastnili některé Zlaté horečky pořádané bandou kolem Seyčka na Hořině, budou některé postavy, místa i další reálie knížky hodně povědomé.

Na vzniku se opět podílela celá řada kamarádů, ilustrovala Pavlís, korektury dělala Hanka Hosnedlová, obálku navrhl Hadži a sazbu provedl Pígo, v jehož nakladatelství Klika knížka vychází.

Celý kraj kdysi vzrušila série loupeží v klenotnictvích, zejména ta poslední, ze které si lupiči odnesli obzvlášť bohatou kořist. Pak ale byli odhaleni a zatčeni. Jen jejich lup se nikdy nenašel.

Šéf lupičské bandy byl ve vězení zabit. A přitom to byl on, kdo lup ukryl a jediný, kdo věděl kde. Jeho kumpáni se po odpykání trestu postupně vracejí, a když je indicie zavedou na jedno tábořiště, ke svému nemilému překvapení zjistí, že už tam zlato hledá někdo jiný. Na čtyři stovky trampů se tam sjely, aby se na pár dní vrátily do časů dávno minulých a tábořiště proměnily v zlatokopecké městečko Dawson City.

Střet těchto dvou světů vede k vzniku mnoha kuriózních i humorných situací. Kdo ale nakonec najde mapu k lupu a tím i skutečné zlato?

Část lupu byla nalezena, Zlatá horečka skončila. Kde je ale zbytek? Peníze, drahé kameny, zbraně? Naši hrdinové se vracejí do kraje kolem Vlasákova, aby to objasnili. Zjišťují, že se o ukryté bohatství zajímá i někdo další. Na kraj padá stín, objevují se oběti. Komu se dá věřit a komu ne? Najde se lup a budou viníci potrestáni. A co skrývá tajemná mohyla, kde se podle pověsti má nalézat hrob samotného Attily?

Recenze:

Případ na Zlaté horečce

Myslíte si, že Vlasákov není? A Spálený potok, Dvorecká skála nebo takový Bodec? Nebo jste na těch místech už někdy byli a jsou vám důvěrně známá? Popisuje Hafran skutečnou krajinu a známé osoby nebo fabuluje? Čím déle budete držet balanc nerozhodnosti na ostří nože, tím lépe.

Budete-li autora podezírat z fabulace, otevírá se vám prostor pro vlastní snění a vlastní představivost. Sami si vykreslíte detektivní prostředí, tváře klaďasů i lumpů, vůni na ohni připravovaných jídel a mrazivé brnění studeného potoka se dnem postříkaným šupinami zlata. Pád na druhou stranu ostří nože zase znamená, že se sami můžete stát součástí příběhů.

Kulisy Hafranovy detektivky jsou vám totiž natolik důvěrné a známé, že za každou přečtenou větou máte pocit, že jdete krajinou, vnímáte zvuky, barvy a vůně místa a dokonce slyšíte konkrétní osobu, která náhle promluvila ze tmy usínajícího stanu. Snad jedinou postavou, kterou bych na vašem místě rozhodně potkat nechtěl, je.... Ale tuto odpověď si již doplňte sami.

V každém případě přeji co nejdelší dobu strávenou na velmi tenkém ostří nože a věřte, že pád ani na jednu ze stran není koncem. V obou případech je vždy začátkem.

Jan Valeš - Jeňýk