Úvodní stránka > Reportáž z 49. Trapsavce

Reportáž z 49. Trapsavce

11.08.2023 14:44

Termín letošního, 49. ročníku Trapsavce vyšel na sobotu 27. května. Tom zajistil pop dohodě se skauty z Lanškrouna krásný flek na Kopretinové louce, nad Hraničním potokem, nedaleko Tatenic.

První průzkumná výprava proběhla už v březnu, kdy jsme si místo prohlédli a s místními skauty se domluvili na organizačních podrobnostech.

Pak už se nebývalou rychlostí přiblížil poslední květnový víkend, kdy se vyhlašování výsledků naší soutěže obvykle koná. Organizátoři Trapsavce i Trasy, která letos měla jubilejní 30. ročník, spolu s několika dalšími obětavými pomocníky se na místo konání sjeli už ve čtvrtek večer. Na flek s poetickým jménem Kopretinová louka dorazila odpoledne jako první Waki s dětmi, následovaná Hafranem s Tonym, po nich Pavlís s Jokem a Tomem s rodinou a Křečkem. Museli jsme všechno vyložit, umístit do „kanceláře“ tábora a odvézt auta do tři kilometry vzdálených Tatenic. Potom následoval krátká obhlídka místa, setkání se skautským vedoucím, který nám vše vysvětlil, a nakonec večerní povídání u ohně. Pavlís přivezla skvělý dort, věnovaný její jubilejní dvacáté účasti na Trapsavci.

Pátek byl zasvěcen práci – káceli jsme stromy, značili cestu ke studánce a ke kadibudkám, stavěli hranici, stožár, vyráběli pódium a lavičky. Odpoledne bylo všechno hotovo a většina pracantů se mohla vydat do Tatenic dopřát si zaslouženého občerstvení. K večeru se začali trousit další účastníci, část pracantů se odebrala do Tatenic občerstvit se na místní fotbalové hřiště. Se setměním už bylo kolem ohně víc něž 40 kamarádů, kteří vydrželi hrát a povídat pěkně dlouho.

Hned po ránu v sobotu pokračoval příliv účastníků, mnohá setkání po roce nabídla příležitost si popívat všem, co se dlouho neviděli, organizátorům pak i šanci dodělat vše potřebné a trochu si i oddechnout.

Sobotní program byl zahájen úderem druhé hodiny. Po nezbytném přivítání a předání organizačních pokynů dostala slovo Trasa. U příležitosti kulatého ročníku byly předány krásné odměny bývalým organizátorům a zakladatelům, byla připomenuta její historie.

Následovaly křty a představení trampských publikací. Začalo se čtveřicí Trapsaveckých miniatur, konkrétně sborník nedávno zesnulého Jima, nesoucí číslo 97 a název Horské kosatce, pak číslo 98 – Vlk trávu nežere z tvůrčí dílny stále jasnější nové trapsavecké hvězdy Drsné Mani. 99 byla rezervována pro Aťku, jejíž druhá sbírka v této edici dostala jméno Jsem státem chráněná. Konečně jsme se dostali ke kulatému číslu 100, které si svou pozicí nejlepšího autora historického bodování vysloužil Jeňýk. Jeho sbírka se jmenuje Bábovičky.

Nejenom trampskými a vodáckými povídkami žijí naši autoři, Vitolda, patřící mezi Oldpsavce díky bodování jak v poezii, tak v próze je úspěšnou autorkou detektivních povídek. Díky tomu mohla na Trapsavci představit povídkovou knížku Kočka na stopě.

Kamarád Lišák pak navázal a představil svou samizdatovou edici jeho vlastních detektivek. Potom proběhl křest nedávno vyšlé další Hafranovy knihy Divné údolí, kde tentokrát autor opustil žánr trampské detektivky a poslal svou tradiční parti hrdinů na pomezí sci-fi a fantazy. Sám žánr knihy pojmenoval jako trampské romaneto. U křtu samozřejmě nemohla chybět autorka ilustrací Pavlís.

Vokoun pak představil básnickou sbírku nepřítomného Víta Kolingera – Dana Dopoledne s mátovým čajem.

Tony všechny účastníky pozval do muzea v Jílovém, kde je nejen nově přepracovaná stálá expozice trampingu, ale představil i zdařilý katalog trampské fotovýstavy Ahoj na víkend.

Kamarád Jiřča dal publiku nahlédnout do knížky svých povídek Pod mrakem a ze slovenské tvorby byla D’Adym představena kniha Jednoducho – Timo komplet, sebrané práce kamaráda a Trapsavce Tima.

To už bylo z bohaté nabídky knižních novinek vše a po krátké hudební vsuvce dua Tapi a Salim se mohli diváci přesunout před místní divadelní stánek, kde pod režijní taktovkou Mikyho začínalo představení Teátr Tyátr.

Celá taškařice byla pojatá jako betlém s tím, že roli jezulátka zastal samotný Zlatý trapsavec, zabalený do deky a vybavený slušivou čepičkou. Pannu Marii svým přesvědčivým výkonem ztělesnila Pavlís, Josefa Joko, volka s oslíkem Šklíba s Bublinou, tři krále Aťka, Miky a Tony, orchestr Tapi se Salimem a slovem provázeli Belmondo a Víťa. Poněkud nedobrovolným, ale zato notně dojatým aktérem byl Hafran, jemuž byl na konci představení Trapsavec předán do péče, spolu s hodnotnými dary od tří králů i dalších členů hereckého ansámblu.

Po zdařeném představení pokračoval orchestr v Trapsavytí, na něž navázal tradiční seminář s porotou, paralelně s ním proběhl i trapsavecký knižní veletrh.

Tím byl odpolední program vyčerpán, nastal čas na relaxování, večeři a přípravu na zapálení slavnostního ohně.

Samotného zapálení se ujal Rolf, který byl kdysi u počátků Trapsavce, kamarádka Křeček, Kytka a Asmar. Ohniveckých povinností se obětavě ujali Luboš se Střepem.

Potom už byl průběh večera tradiční, jen s malou výjimkou, že ceny Trasy nebyly předány najednou na začátku večerního programu, ale postupně, s cenami Trapsavce. Díky letošní štědrosti poroty byl Dědek Trasák, Malý i Zlatý Trapsavec předány až kolem jedné hodiny noční.

Neděle pak byla tradičně ve znamení úklidu tábořiště a odjezdů všech zúčastněných kamarádů. Padesátý ročník mohl začít.

Výběr fotek z akce je zde: www.rajce.idnes.cz/trapsavecke/album/49-trapsavec-2023