Trapsavecké Miniatury č. 105 - HLOMOZ - Anastázie Nováková - Štázy

Čas od času se mezi mladými autory objeví někdo, kdo ihned zaujme a pokud vydrží, stane se naší hvězdou. Stalo se to před pár lety v kategorii do 23 let, kdy se objevila Štázy a hned zabodovalo. další rok znovu. Účastníci ohňů na ni byli velmi zvědaví, ale vždycky jí do toho něco přišlo, až se začaly šířit řeči o paní Colombové. O to potěšitelnější pak bylo, když se autorka skutečně objevila na 51. ročníku, kde nejen pokřtila tyto Miniatury, ale převzal i cenu za prózu nad 23 let, čímž potvrdila, že její úspěchy v mladší kategorii nebyly vůbec náhodné a ona sama se tímto umístěním posunula už do Oldpsavců.

Je proto zřejmé, že si tuhle sbírku zasloužila.

Předmluvy se zhostila Aťka, které tímto dáváme slovo:

Možná. Možná se svět opravdu skládá z čárek a teček, samohlásek, souhlásek a mezer. Možná. Anebo taky ne. Možná jsme jen hrací skříňka na kliku, sedmistrunná kytara a darovaný krasohled. Možná to víme. Možná nevíme vůbec nic. Ale Štázy něco ví.

Během čtení jejích povídek vám možná vystydne kafe. Budete lapat útržky skutečností, viditelných přátelství i zajímavých míst. Budou vás bolet nohy, protože vaše vandry budou stejně romantické jako realistické. Vaše pravda bude stejně ironická jako hluboká. Zanecháte své otisky na modrých sedadlech vlaků. Projdete vyhřáté lesní cesty, proplujete meandry zarostlých řek. Bude vám blednout měsíc, šedí koně potáhnou nebem. Budete slyšet hlasy a budete pršet. Budete ukládat ptáky do hnízd, mrznout na lavičkách, věřit síle záchranářů. Budete nemocní jarem. Budete lapat slova, aby vám neuniklo ani jediné. A pak najednou otočíte poslední stránku a bude konec. Vysokohorský, pravdivý, přemýšlivý.

Něco byste udělali jinak? Možná…