Trapsavecké Miniatury č. 108 - PAMĚŤ TOUHY - Regina Ribárová – Ginna.re

Sbírka plná poezi, doprovázená množstvím zdařilých fotografií. Autorka je pravodelnou účastnicí naší soutěže a ač nepíše poezii jen přírodní, sbírka si určitě zaslouží pozornost trapsavecké veřejnosti. Nechte se nalákat předmluvou Hanky Hosnedlové:

    Musím se přiznat, že sbírka Paměť touhy mne okamžitě zaujala svou nevšední formou přitvrzené poetiky, ale především přímočarou otevřeností, s jakou básnířka přináší svou kůži na trh.

     Autorku osobně neznám, nicméně oceňuji její neotřelou performanci na básnické scéně a osobité uchopení tvůrčí výzvy. Dokáže zdánlivě nezajímavé události svými básnickými slovy přetavit do překvapujících životných příběhů, pulzujících barvami a vybuzenými náladami. Pro své básně zvolila Regina většinou volný verš, který vyhovuje jejímu nepřehlédnutelnému záměru – nebýt ničím svazována, omezována, formována… Autorčin básnický rozlet totiž potřebuje dostatečně široký prostor, stejně jako samozřejmou vnímavost a očekávaný souzvuk se čtenářem. Její metafory, básnické přívlastky a obrazy, stejně jako básnický styl, jsou barvité a originální, nejednou ale až překvapivě drsné a šokující. Často se utíká k erotickým příměrům, které však nejsou samoúčelné pro chtěný provokující efekt, ale dodávají jejím veršům nečekanou hloubku ponoru pod povrch slov a určitý nekonvenční nadhled. Ale vedle rebelských, nesporně obsahově a formálně burcujících básní, se ve sbírce nabízí i pohodové, vnímavě tišivé verše, ukolébávající autorčinu revoltu jako přítulného psíka.  

      Nepochybuji o tom, že Reginina duše je zelená, protože jejím častým námětem se v této sbírce stává příroda, ovšem nahlížená opětně autorčiným specifickým viděním a vnímáním. Zvláštním bonbonkem v jejích básních jsou pak latinské biologické názvy a výrazy, jež samy o sobě vypovídají o jejím zřejmě hlubším zájmu o přírodu, kterou občas i personifikuje, stejně jako verši plasticky ztvárňovanou krajinu. Ostatně užívání cizích slov patří do Regininých tvůrčích procesů také jaksi samozřejmě, jako jí pociťovaná naléhavá potřeba pro celkový dojem z účelně vystavěného básnického celku. Obdobně jako občas užité nespisovné výrazy, vymykající se celkovému rázu sbírky.

      Ovšem Regina nezůstává jen u přírodních motivů, v jejích námětech našly své místo i mezilidské vztahy a také – láska, výstižně a neotřele pojímaná jako zcela nový příběh ze stránek života. I když ani v tomto případě nepodléhá přecukrovanému sentimentu, nachází cestu bez zbytečných velkých slov a uplakané dojemnosti přímo, občas i tvrdě, a bez oklik. Nikoliv ale bez citu. Cílevědomě tak buduje z cihel básní představu svého světa, do nějž můžete vstoupit, pokud dokážete rozklíčovat její poselství ukryté ve verších…

Hanka Hosnedlová