Těsně předjubilejní, 49. Miniatury vycházejí v prosinci a načínají tak 5. rok jejich vydávání. Jejich autorem je Jíří Černohlávek, trapsavec - básník, který stojí těsně před vstupem mezi odlpsavce. Qasinka je originál každám coulem, už jeho vizáš a styl napovídá, že žije v dobách První republiky a že je jen málo věcí, které bere jen vážně. Jeho básně se vyznačují humorem, nadsázkou, sebeironií, slovními hříčkami.

Kromě toho, že je psavcem, je i písničkářem a kamenořezačem, přičemž jeho práce - lépe řečeno ukázky z nich, najdete na druhé straně obálky.

Qasinka má i své stránky, takže kdybyste chtěli pořídit nějaký vánoční dárek, máte příležitost na: https://mujweb.cz/kamenorezac/

Přikládám obvyklou ochutnávku ze sbírky:

 Hafran

Qasinkovo kamenořezačství

Den žhavý suše za obzor se vsypal,

a horké stěny zanechal nám jen.

Jak hrnky z hlíny zažili jsme výpal,

nejeden hrnčíř byl by spokojen.

Do prsteníku bodla mne dnes včela,

když složenky jsem nesl na poštu.

Potůčky potu stékaly mi z čela,

cítil jsem se, jak řízek na roštu.

U přepážky jsem nechal celé jmění,

i to, co v prošlých dnech jsem vydělal.

Co bylo v prkenici, už tam není.

Už jsem zas dutej, kat aby to spral!

Žena má v hrncích z rybízu cos vaří

(a já to občas lžičkou ochutnám),

a hudrá, že jen tehdy se to zdaří,

cukr želírovací když jí dám.

Teď hlavou myšlenky se trudné honí,

kde na ten cukr mám zas prachy vzít?

Abych ho mohl někde koupit pro ni,

musím zas někam na trh vyrazit.

Tak sednu, v kámen zatnu ostré dlátko,

a co z něj bude, půjdu zpeněžit.

Snad Madonu a její pacholátko,

či panský erb jdu do kamene vrýt.

Na trhu někdo do měšce snad sáhne,

grošíků pár z něj vyjme, zaplatí

za cetku, po níž jeho duše prahne

a hladomor v mém domě odvrátí.