Pavlís asi není třeba moc představovat. Jen málo autorů dokázalo od vydání své první sbírky udělat takový skok, jako právě ona. A nejen to, mezitím se stala takřka dvorní trapsaveckou ilustrátorkou, její práce najdete na titulkách našich sborníků i  uvnitř, na trapsaveckých webovkách, na zvadlech, pf-kách i jinde. Od rok od roku lepší.

Pronikla i do knižní ilustrace, kde její obrázky zdobí už dvě knihy trampských detektivek.

Ale zpět ke psaní. Kdysi jí jeden nejmenovaný Oldpsavec po dosažení 3. ocenění v kategorii do 23 let a tím přesunu mezi Oldpsavce prorokoval, že už žádné další nezíská. Nemohl se víc mýlit. Jako ve všem, co Pavlís dělá, i tady se neustále zlepšuje a není tak divu, že za poslední roky, co poslaná povídka, to umístění na bedně. A právem, vše, co napíše má výborný nápad, precizní zvládnutí psaveckého řemesla i naprostou autentičnost, danou tím, že velmi aktivně trampuje.

Věřím, že ji už brzo nemine Zlatý a doufám, že se někdy dočkáme od Pavlís i nějakého delšího literárního útvaru. Stálo by to za to.

Sbírka obsahuje 6 povídek a slovenskou předmluvou ji s poetikou sobě vlastní opatřil Joko. O ilustrace se postarala jak autorka, tak i Tom Zvědělík a, kvůli nepředloženě danému slibu i Hafran.

Malá ukázka:

Voriginál, vole!

„No ty vole, kdes to ukrad?“ vyvalil na mě oči kamarád Čenda a do-hasínající cigáro mu vypadlo z pusy na popraskanou dlažbu perónu. Jeho obdiv patřil mé nové trampské výbavě čítající originální uzdu, vycíděnou armádní pánev, felínu v obalu s písmeny U. S. a dobře pad-noucí Parker M65, na který jsem už stačil našít domovenku. „No ty vole, to si děláš srandu, ty vole,“ obcházel mě kolem dokola a píchal do mě prstem. Při svém okružním kolečku kolem mé nové výbavy zašlápnul doutnající vajgl.