Trapsavecké Miniatury č.89 - Libuše Matysíková - LESNÍ PŘÍBĚHY

19.11.2020 09:01

V lesních zákoutích s Libuší Matysíkovou

Je dobře, že existují vydavatelé, kteří do dnešního světa plného technických pojmů zařazují do programu osvědčené prvky klasické lyrické poezie a mohou tak předložit svým čtenářům  niterné pocity již osvědčených autorů na stříbrném podnose jejich fantazie. Libuše Matysíková do této skupiny bezesporu patří. Společně s ní proto můžeme vnímat zklidňující svět přírody, čistý, neporušený a dychtivý… Proniknout do její křehké duše, přivstat si ještě před svítáním pro blahý pocit pohlazení stromů a zpozorování ptačích hnízd ve větvích… Projít se alejemi života… Postát na samotném okraji lesa a procítit jeho samotu… Nebo jen tak poslouchat hlasy ptáků v jejich mnohdy již neznámých královstvích… Všímat si proměn  přírody, jejich zabarvení v přesně určených etapách roku… Napít se šípkového čaje, postát před hložím nebo si uvařit med z květů pampelišek. Jak je potom krásné připomenout si při těchto činnostech kouzelný svět dětství, mládí, prvních lásek i moudrého dozrávání a předání zkušeností z jeho dlaní v pravý čas.

V útlé knížečce nechybí vzpomínání, ať již na známého písničkáře Wabiho Daňka či vynikajícího spisovatele Bohumila Hrabala. Autorka nás provede i oblíbenými místy nejen svého kraje a dokonce nás pozve na posezení s kamarády z osad jejího životního putování, její verše jsou nabízenými pohárky u studánek žití, jsou pohlazením i zamyšlením zároveň. V básních se střídá volný i vázaný verš, akrostich, epigram i načrtnuté siluety haiku. Je vzácné posedět na plese uprostřed čarokrásné přírody i dobře smýšlejících lidí, ale  zároveň je nutné si uvědomit, že tato vzácnost je plně v rukou člověka a její pozvolné ničení může znamenat ztrátu všeho, pro co má smysl žít…

Jindra Lírová

Vzpomínka na Wabiho Daňka

 

Již nikdy nezazní

známý hlas

již nikdy nepřijde

mezi nás

 

Trampský svět

má mnoho tváří

stále bliká

hvězdy září

 

Z obláčku se dívá

shovívavě

Rosa na kolejích

 zpívá neustále

 

Bard písně odešel

o kus dál

už neměl doma stání

naposledy zamával

 

Jeho melodie

žijí dál