Trapsavecké Miniatury č.92 – Zuzana Števková – Zápalka – OPÍSANÉ Z CESTOVNÝCH LÍSTKOV

Občas se stává, že se na našem trapsaveckém nebi objeví nová, mladá, zářivá hvězda z řad nejmladší generace. Některá proletí jako kometa a zase zmizí, jindy se z ní stane stálice, která se zařadí do našeho souhvězdí Trapsavec nastálo.

Jedna taková, Zápalka, se objevila v roce 2019. To ještě nezářila, pouze tak nesměle oťukávala naše trapsavecké řady. Zato o rok později si všechno vynahradila. Je to snad poprvé, kdy někdo v jednom

 ročníku rovnou čtyři ocenění, a to včetně Malého Trapsavce. Tím si pochopitelně řekla i o svůj první sborníček za naší edice.

Takže sborníček je na světě. Najdete v něm celkem devatenáct autorčiných prací, z nichž je drtivá většina básní. Povídky jsou totiž jen dvě, ale i ty stojí za přečtení. Pokud po přečtení sborníčku dojdete k názoru, že se nám v Trapsavci objevil mimořádný talent, budete mít pravdu.

Jen doplním, že úvodník ke sborníčku napsala Kristína Kytička Adamovská,  

Ilustrací se zhostil Radoslav Lalík a fotky poskytl Milan Duco Grupáč.

Nezbývá než doufat, že Zápalka nebude kometou, ale že se nastálo usadí jak v souhvězdí Trapsavec, tak v našich trampských řadách.

Hodiť si to

                    1. místo Poezie do 23 let + Malý Trapsavec

Hodila som si mincou a letela dlho.

Na jednej strane má vyrazenú
túlavú topánku.
Viem, čo to obnáša.
Dostatok problémov, nedostatok spánku
a občas mráz kresliaci mapy ciest,
ktoré nevedú nikam.
Ale ja si s diaľkou tykám.

Na strane druhej – domček.
V ňom určite znie ťapot detských nôh
a smiech, ktorý do nôt píše
hudbu domova.
Pokoj, pohoda.
A večer čo večer hlava sklonená
na rovnaké miesto.

Hodila som si mincou a zostala stáť na hrane.