První pivo v hrdle zmizí.
Při druhém spoluhosti nejsou cizí.
Při třetím, jít domů, mizí.
Ač rozdíl u počtu, přesný bývá.
Odpověď na počet, dvě mívá.
Ta pravda se, přece, vůbec nezmění.
Měl dvě, první a poslední.
Ač, jazyk drhne, chůzi zmítá.
V pullitru s rezivou na vrchu pěna.
Tekutý chleba, mok je měna.
Rty smáčí, hostinský stáčí.
Na čárky tácek sotva stačí.
Slyšet, cítit prd potvoru.
Lepší než deset doktorů.
Kdo by to vlastně řek?
Štamprlička, že je také lék.
Jen člověk občas přemítá.
Kolik panáků do léčení se počítá?
A tak pokoj mu vy mysli nedá.
Stále léčivou míru alkoholu hledá.
Chuť k dělání pivo vyhání.
Včera měla huba hody.
A dnes aby pila vody.
Pčíchlo, kýchlo si psaníčko.
Pijme na zdravíčko.
Pepa Uhlíř
kategorie Poezie nad 23 let