Do kroku přidej, herko líná!
Za námi kvílí meluzína.
Cestu jsme dávno zatratili.
Do sněhu místo do obilí
boří se nohy lesní zvěři.
Chybí pár mil a pořád sněží.
Možná se najdou naše kosti.
Život je prostě o rychlosti.
Tak pohni tím svým líným tělem!
Jsme lovná zvěř. A nepřátelé
Za šera zkříží naše trasy.
Nevěřím, že nás něco spasí.
Na slibech vůbec nezáleží.
Jen dojet k prvním pevným dveřím.
Jen dojet, kde nás ještě chtějí.
No tak se zvedej ze závějí!
V noci se brousí zuby lesa.
Šance?
Padesát na padesát
a v zátylku mě svědí kůže.
No tak se zvedni?
Jestli
můžeš?!?
Vlastimila Hlavatá – Aťka
2. místo v kategorii Poezie oldpsavců