Až nebudu,nech mne vybrat místo,Bože
kde odpočnu si,znavený pocestný
Nestojím o v posvěcené hlíně lože
jen o cestu a místo kříže rozcestník
Ramena rozepjatá nad krajinou
můj symbol - věčné hledání
a cíle cest mne (jako mé dny) minou
A klid? Noci pod hvězdami...
Kolik lidí přijde k rozcestníku?
Kolik trempů,dívek a dětí se zastaví?
Tolik života! Ne jako ve hřbitovním tichu...
A každý najde směr,dá Bůh,že ten pravý
Kde se tři aleje potkávají
hezky se sní s tím sloupem za hlavou
Do stínu stromů ať něčí ruce dají
lavičku z břízy - výhru nad samotou.
Tomáš Mareček – Kiwi
Kategorie Poezie