Potkali se docela náhodou na jednom vandru. Ji napadlo pouze: „Bože, ten je ošklivej,“ jeho nenapadlo snad vůbec nic a oba se stáhli do svých ulitek.
Potom začali jezdit se stejnou partou. Párkrát vyjeli všichni, ale jednou se na smluvené místo dostavili pouze oni dva. Bloumali spolu po kopcích a lesích a k večeru unaveně dopadli na skálu nad malým jezírkem. Klimbali nohama nad vodou, vyprávěli o vandrech a kamarádech, klábosili a taky trochu snili.
Pak se ale lišák slunce, zabarvené do ruda, postavilo za jejich záda a oni náhle spatřili na hladině svůj obraz. A oba současně si uvědomili, že se z té rozčeřené zeleně nedívají dva lidé, ale pouze jeden.
Teď jezdí spolu a vozí si v očích kus toho jezírka.
Ludmila Urbánková – Kolčava
2. místo v kategorii Próza začátečníků