Ty, Pane,
Víš, kam schovaly se sliby?
Šly pryč? A nebo ne?
Snad? Možná. Kdyby...
A kdyby ne, tak najdi jejich skrýš
(a já se zeptám zítra)
Vis, já bych hrozně chtěla
vrátit je zase zpátky
Sliby jsou jako těla
Odejdou
Přijdou
Pak se po nich stýská
A po těch nesplněných zvlášť
Co?
Že mám v srdci zášť?
Ne, tak to není
Jen někdy časně zjitra
a taky po setmění
Když slova v sítích váznou
V srdci mám sliboprázdno
Vlastimila Hlavatá – Aťka
kategorie Poezie oldpsavců