Je sobota.
Sedím doma a hraju karty.
Sama se sebou.
Ta smutná křížová dáma, jsem já.
Ten krutý křížový král je můj otec (který mi kvůli pětce z chemie zakázal jet s váma).
Vy jste v mé hře dostali role srdcových dam a srdcových kluků. (A ve skutečnosti čistíte na Šumavě les. Asi se začnu učit i tu chemii.)
Hraju dál a držím vám palec, abyste vyhráli. (Ve mě jste vyhráli už dávno.)
Křížový král mě hlídá (s domněním, že se učím, ale já jsem stejně duší u vás, i když tělem, bohužel tady).
A já si hraju karty.
Sama se sebou.
A snažím se nepodvádět.
Vendula Filipová – Borůvka
Malý Trapsavec