Je to vlastně hromádka
magnetovce
říkali mi
A opravdu se pobláznily
střelky
všech mých jistot
Jenom někde u srdce
se utrhlo káně
a teď krouží nad krajinou
širokou
jako dech Whitmanova verše
jako víno na patře
jako ústa při milování
A zatímco má báseň
přešlapuje
v hyperbolách
Ta země
v koutcích úsměv
madony
starých mistrů
O mém úžasu
ví své
Petr Hruška – Blackwell
2. místo v kategorii Poezie pokročilých